Příběhy
Rodinné drama
Podpora dětí z jiného úhlu
Dvě mladé dívky a zároveň sestry Rajina (15) a Sreety Murmu (12) dnes studují v 8. a 6. třídě na internátní škole SAMS. Studium je baví, mohou se rozvíjet, nacházejí zde podporu učitelů i přátelství spolužáků. Dívky zde nejen studují, ale také bydlí, dostávají tři teplá jídla denně a vše potřebné k tomu, aby mohly v areálu jedné z nejhezčích a nejvybavenějších škol programu BanglaKids žít. Dalo by se říci, že jejich potřeby jsou téměř po všech stránkách zabezpečeny. Cestě na SAMS však předcházelo rodinné drama, které stále pokračuje a uvádí nás do reality života některých chudých bangladéšských rodin, jejichž děti naši dárci podporují.
Číst celý článekOčima faráře

„Každá zdánlivě bezvýznamná pomoc je užitečná a žádoucí.“
Pavel Zvolánek pochází z Karlových Varů a je absolventem uměleckoprůmyslové školy v Praze. A protože za největšího umělce považuje Pána Boha, Stvořitele nebe a země, rozhodl se být pastorem. Již téměř 30 let neúnavně pečuje o lidské duše. Má skvělou ženu a tři již dospělé dcery. Na „stará kolena“ se ovšem rozhodl „pořídit“ si také syna. Pod svá „křídla“ si vzal třináctiletého chlapce z Bangladéše, kterého podporuje ve studiu a se kterým se letos na jaře dokonce setkal.
Číst celý článekSirotkem i s rodiči
Příběh Meriny Marandi
Když byla Merina v páté třídě, babička ji přemlouvala ke sňatku s jedním mužem. Bylo by to pro ně východisko z neutěšené situace. Babička vše zorganizovala a nutila Merinu ke sňatku. Merina byla naprosto zoufalá. Měla se vdát za cizího muže...
Všechny bangladéšské děti touží být užitečné

Celý život toužila po mladším bratrovi. Před třemi lety si ho sama „pořídila“ - až v daleké Bangladéši. Přečtěte si vyprávění dárkyně Lucie Kubienové z Olomouce, které vyšlo v květnu v časopise Chvilka pro tebe.
Asi před třemi lety jsem seděla u počítače a prohlížela si fotky bangladéšských dětí na stránkách programu BanglaKids, které bylo možné podporovat v jejich studiu. Za každou snědou tvářičkou se skrýval nelehký osud. Tyhle děti a jejich rodiny – pokud vůbec rodinu měly – byly vesměs tak chudé, že platit školu zkrátka nemohly. Bylo jen na mně, které dítě si vyberu a dám mu tak šanci změnit jeho život. Právě vzdělání v zemi, kde je padesátiprocentní negramotnost, je tou nejúčinnější zbraní proti chudobě, jen tak mají děti šanci na lepší a šťastnější budoucnost.
Číst celý článek