Učitelé, národa stavitelé
Arpa Karmoker je učitelkou na soukromé základní škole v Chittagongu, druhém největším městě Bangladéše. Spolu s manželem a tchyní bydlí v pronajatém bytě. Je to ale těžká doba. Školy jsou zavřené, učitelé mají omezené příjmy, žijí ze dne na den. Navzdory potížím věří Arpa v lepší zítřek. Učitele považuje za stavitele národa. Co tím myslí?
Koronavirus obrátil všechno vzhůru nohama
Arpa říká: „Pandemie covid-19 obrátila všechno vzhůru nohama. Je to už 10 měsíců, co jsou v účinnosti vládní opatření a školy jsou uzavřeny. Děti nechodí do školy, třídy jsou prázdné, nemohu je učit. A protože děti nechodí do školy, rodiče neplatí školné, jediný zdroj příjmů naší školy. Mám sice on-line výuku prostřednictvím aplikace Zoom, ale ne všechny děti mají doma potřebné vybavení. Pouze několik studentů se této výuky účastní a platí školné. Je to těžká doba. Je velmi obtížné pokrýt naše základní potřeby z tak malého příjmu.“
Lidé v Bangladéši ztrácejí v této složité době práci. A získat novou je téměř nemožné. Práce prostě není a stále platí zákaz shromažďování. Lidé se nemohou vzájemně navštěvovat, rodiny trpí. I kdyby Arpa chtěla najít nové pracovní uplatnění, opatření pandemie covid-19 jí to nedovolí. Také manžel Arpy nemá práci. S minimálním příjmem žijí takříkajíc „z ruky do úst.“ Co přinese budoucnost? To nikdo neví.
Z dětí chce mít zodpovědné a milující občany
Arpa dokončila bakalářský program a zapsala se na magisterské studium pedagogiky. O své profesi říká: „Miluji povolání učitelky, protože učitelé jsou stavitelé národa. Děti i rodiče je milují a prokazují jim úctu a respekt. Sama učím děti, které pocházejí z různých prostředí. Ve třídě máme muslimy, hinduisty, křesťany i buddhisty. Moc mě to s nimi baví. S dětmi i rodiči máme opravdu hezké vztahy. Učitelské povolání je krásné, ale je zde jedno pokušení, které nemám ráda. A to je, když učitel moc mluví.“
Svým přístupem k dětem a výukou usiluje Arpa o to, aby ze studentů vyrostli zodpovědní, tolerantní a milující lidé, skvělí občané a vlastenci. V tomto ohledu je i ona zcela jistě budovatelkou národa.
Všichni se těší zpátky do škol
Pandemie covid-19 a mimořádná opatření trvají v Bangladéši již dlouho. Téměř všichni lidé ve společnosti pocítili její dopady. Rodiče nemají práci, dětem je dlouhá chvíle, učitelé nemají koho učit, mnozí strádají. A právě v této chvíli by se studenti tak rádi vrátili do školních lavic a k pravidelnému studijnímu životu. Chybí jim kamarádi a lockdown negativně ovlivňuje jejich mysl. Potřebují nové podněty, potřebují se učit a růst.
Arpa zůstává optimistická. Doufá, že se školy brzy znovu otevřou a bude moci plnit své poslání. Vzdělávat děti k plnohodnotnému životu..jpg)
