Spojení srdcí – střípky z monitorovací cesty
Sklonil jsem se k žebračce ležící na ulici a do ruky jí vložil pár taka. Ve snaze potěšit, jsem ji pohladil po černých vlasech a vyhublé tváři. Rozzářily se jí oči, usmála se, a pohladila mě nazpátek. Došlo ke spojení. Spojení srdcí. I taková byla letošní monitorovací cesta.
Trvalo to dlouhých 19 měsíců, než jsem se 17. 10. 2021 mohl opět vydat do Bangladéše, tentokráte s kolegyní Eliškou. Během tří týdnů jsme navštívili 8 internátních, 7 vesnických a 3 městské školy ve všech oblastech Bangladéše, a také slum Čalantika v hlavním městě Dháce.
Nejvíce jsme se těšili na setkání s dětmi a rodinami, jimž jste během uzavírky škol (17. března 2020 – 12. září 2021) a pandemie covid-19 pomáhali potravinovými balíčky a penězi na jídlo. Zajímalo nás, jak vše prožívaly.
Vděčnost rodičů za potravinovou pomoc během covidu-19
Rodiče dětí s námi během osobních setkání sdíleli, jak těžké to bylo, když až 6 měsíců nemohli otcové rodin do práce. Mnozí lidé si brali půjčky, jedli jen jednou denně, nebo „prostě“ neměli co jíst. Vyjádření „v domě nebylo nic k jídlu“ si u nás asi nedokážeme představit. Jedna maminka se pravidelně postila a své jídlo dávala svým dvěma synům. Když mluvila, pocítili jsme něco z té zvláštní sebeobětavé lásky, která nikdy neselhává.
Mnozí rodiče nám řekli, že bez Vaší podpory penězi a potravinovými balíčky by jejich děti trpěly hladem. Maminky měly slzy v očích a vděčnost přicházeli vyjádřit obyvatelé celých vesnic. Předáváme Vám ji s díky za Vaši lásku a solidaritu.
Radostná setkání s dětmi, salto vzad i krteček
Děti nás na školách přivítaly kulturním programem a kytičkou, dle velikosti školy i několika tanečními vystoupeními. Každá škola dostala od nás jako dárek pytel či dva sportovních potřeb, a každé dítě jablíčko nebo pomeranč, jako pamlsek. Večery jsme mívali improvizované „talk show“ i promítání několika dílů krtečka.
Objevili jsme, že tím nejlepším prostředkem bořícím jazykové bariéry, je sport. S dětmi jsme hráli házenou (připomínající rugby :)), volejbal, anebo dováděli v rybníku. Mnohé z nich jsou pohybově velmi nadané. Nejvíce asi kluci ze školy GAPS, kteří v rybníku u školy skákali z bambusového kůlu, s odrazem z jedné nohy salto vzad.
A měli byste vidět, jakým životem hýřilo dětské hřiště u vesnické školy Koligram, které jste financovali. To až člověku tečou slzy po tváři, když vidí, kolik radosti těm malým „capartům“ přineslo naše společné úsilí.
Děti měly velkou radost, že mohou být opět ve škole. Během pandemie je na vesnicích navštěvovali učitelé v domácnostech. V omezené míře tak výuka probíhala i v době uzavírky škol. Pro některé z dětí je ovšem rok a půl mimo školu velkou ztrátou, a tak zřejmě budou muset opakovat ročník. Odhodlání jim nicméně nechybí.
Lidé, bez kterých by to v Bangladéši nešlo
Máte-li na cestách v Bangladéši ujet 1 500 – 2 000 km, potřebujete skvělého řidiče. Byl jím muslim Jahid, otec dvou dětí. Bezpečně nás zavezl všude, kam jsme potřebovali, a znalostí cest nám ušetřil spoustu času v kolonách.
Kolegové z partnerské organizace BCSS – Appolo, Milton, Shohag a, byli našimi průvodci, společníky a překladateli na cestách. Koordinátoři pomoci Biren, Mrinal, Richard a Timon, zase nezbytnými spojenci s učiteli na školách. Další přátelé nám pomohli zajistit jídlo, SIM karty, povolení ke vstupu do nebezpečné oblasti a další věci. Moc jim za všechnu pomoc děkujeme!
Na jihovýchodě Bangladéše nás na internátní školu AHTSS doprovázeli policisté a vojáci. Je to proto, že oblast není příliš bezpečná a bez speciální povolenky a zmíněné eskorty se na místo nedostanete. Eliška se právě v této oblasti stala hvězdou volejbalových zápasů. Natáčela ji škola, policisté i vojsko! :)
Setkání s učiteli a další výzvy programu BanglaKids
Během setkání s učiteli jsme reflektovali všechna naše rozhodnutí během covidu-19, sdíleli příběhy rodin a povzbuzovali se navzájem. Řada internátních škol má nové, odhodlané vedení. Nastává generační výměna a všude je vidět snaha se s výzvami života poprat.
Tou palčivou a aktuální jsou nedostatečné rozpočty na jídlo dětí, zejména na internátních školách. Ve snaze zlepšit kvalitu stravy dětí a naplnit jejich základní potřeby, budeme muset od 1. 1. 2022 navýšit dárcovské částky. O všem Vás budeme informovat.
Donobad (bengálsky) = Děkujeme (česky)
Děkujeme Vám za Vaši vytrvalou pomoc bangladéšským dětem z chudých rodin. Dáváte jim šanci na lepší život a budoucnost. Bez Vás by možná skončily na ulici, jako ta vděčná žebračka z úvodu článku, na kterou nikdy nezapomenu. Spojení srdcí stále funguje!
Kamil Kreutziger
vedoucí BanglaKids
PS: Fotogalerie níže Vás provede naší bangladéšskou cestou a dá Vám nahlédnout do naší práce. Stačí rozkliknout miniatury. A z jednoho komentáře se dozvíte i to, kdy se naší Elišce rozzáří tvář. :)
