O zlatém vláknu Bangladéše
Za devatero horami a devatero řekami, tam, kde má země blízko k moři a nedaleko na střechu světa, roste „zlaté vlákno“. Nejeden člověk se tam vypravil, aby zbohatnul, ale jen některým se jej podařilo nalézt. Roste totiž v zatopených bažinách, kde je vlhko a horko a koušou tam komáři. Země ta pak je pověstná svěže zelenými rýžovými poli a houževnatě pracovitými lidmi. Je to země bengálská a tomu zlatému vláknu nikdo neřekne jinak než…
Tak nějak by mohla začínat pohádka „O zlatém vláknu“, neboli jutě. Ano, juta je to bájné „zlaté vlákno“, o kterém si dnes budeme povídat. Získává se z kůry rostliny nazývané jutovník, který dorůstá do výšky až 3 metrů a nemá žádné větve. Daří se mu ve vlhkém tropickém podnebí a zavodněných bažinách při teplotách 20–40 °C a relativní vlhkosti 70–80 %. A to je přesně prostředí jižního Bangladéše, kde jutovník roste doslova jako z vody a katapultuje Bangladéš na druhé místo světového producenta juty, hned za Indii.
Jak se zlaté vlákno pěstuje...
S pěstěním juty mají zkušenosti i naši studenti na internátní škole KMMS. Ve vzdálenosti 40 minut chůze má škola pozemky vhodné pro pěstění „zlatého vlákna“. O své práci pro školu studenti říkají: „Každý rok sázíme jutovníky a sledujeme jejich růst až do sklizně. Známe celý proces pěstování a zpracování. Není to věc, o které bychom se jen učili z knih. Je to naše práce a pomáháme tím naší škole.“ Škola tak získává část prostředků na svůj provoz. Dnes Vám přinášíme několik fotografií ze sklizně, ale Vás jistě bude zajímat, jak se juta pěstuje a k čemu všemu se používá.
Semena se zasévají na přelomu dubna a května do dobře zorané a pohnojené půdy. Malé rostlinky jsou vidět již za pár dní a potřebují velmi jemnou péči. Během tří měsíců jutovník vyroste a nastává sklizeň. Kluci v roli „jožinů z bažin“ rostliny sesekají a sváží do balíků, které odnesou na hlavní silnici. Tam je naloží na vlečku a popovezou o kus dál k vodě. Jutu vyloží a na několik dní ponoří do vody. Stonky ve vodě hnijí a od dřeviny se oddělují „zlatá vlákna“, která se poté omyjí, vysuší, vytřídí a sváží do balíků. Ty se pak prodávají (i do obchodů) k dalšímu zpracování.
...a k čemu se používá
Juta se používá na výrobu oblečení, šátků, papíru, lan a dalších užitečných věcí. Její listy jsou jedlé a vaří se na mnoho způsobů. Stonky připomínají korek a dají se využít jako palivo, na stavění plotů nebo střech. Juta má zlatou barvu. A protože je zároveň významným zdrojem příjmu z mezinárodního obchodu země, přezdívá se jí „zlaté vlákno Bangladéše“.