30.11.2016

Rýže od A do Z

Rýže se spolu s bramborami stala běžnou součástí našeho jídelníčku. Zatímco brambory, přivezené z Jižní Ameriky, u nás zdomácněly a lidé si je mohou pěstovat sami, rýži musíme stále dovážet, nejčastěji z Asie. Jak se ovšem taková rýže pěstuje a zpracovává? O tom vypovídá následující článek ilustrovaný fotografiemi našich studentů z internátní školy KMMS, SAMS a lidí, které jsme potkali na cestách.

A: Příprava půdy

Způsoby pěstování rýže se mohou lišit dle lokality, avšak ve většině asijských zemí se stále praktikují tradiční ruční metody kultivace, pěstění a sklizně rýže. Nejprve je potřeba připravit půdu. Orba se provádí pomocí jednoduchých pluhů tažených buvoly. Hnojí se chlévskou mrvou nebo močůvkou. Následuje vláčení (často kmenem stromu), které půdu srovná a uhladí. K přípravě rýžového pole patří také vytvoření či oprava hrází a zavlažovacích kanálů.

B: Sázení a zavlažování

Dopředu připravené sazenice rýže, které byly kultivovány po dobu 30–50 dnů na zvláštních záhonech,  se pak zpravidla ve svazcích po třech ručně sázejí do deštěm či vodou zaplavených polí. Uvádí se, že na 1 hektar je potřeba 300 000–400 000 sazenic. Rýže potřebuje hodně vody, a tak jsou pole během vegetačního období neustále pod vodou. Zavlažování je řízeno přepouštěním vody z rybníků a řek pomocí kanálů se stavidly nebo přečerpáváním vody čerpadly. Před sklizní se pole vysuší.

C: Sklizeň a zpracování

Sklizeň se v Bangladéši a dalších zemích jihovýchodní Asie provádí ručně pomocí srpů, šetrně, aby se zrna nevydrolila. Požaté klasy rýže se svazují do snopů a nosí na hlavě nebo na prutu na silnici ke kraji pole, aby pak byly dopraveny pomocí jednoduchých vozíků na místo vymlácení. Je potřeba sklidit načas, dříve než přijdou monzunové deště, které by úrodu zaplavením zničily. To se naneštěstí někdy stává, zvláště na jihu země, v nízko položených oblastech, kde žijí jedni z nejchudších lidí v Bangladéši. Voda bere lidem obživu i obydlí. 

Po sklizni se rýže dále zpracovává. Rýži je potřeba vymlátit a odstranit z ní plevy. Způsobů, jak to učinit, je mnoho. Plevy se odstraňují tak, že je rýže vyhazována do vzduchu a vítr je odvane pryč.

Rýže se také zbavuje nečistot (stébel, polámaných zrn, kaménků, plev apod.) a nakonec se usuší na slunci. Suší se na dvorku, na speciálních betonových plochách nebo na okrajích silnic. Vyčištěná a usušená rýže se pak dále zpracovává a skladuje v plastových pytlích.

D: A kdo to všechno udělá?

V podmínkách internátní školy se sklizně, ale i sázení účastní všichni studenti. Učitelé je rozdělí do skupin. Zvlášť dívky, zvlášť kluky. Někteří žnou rýži jednoduchými srpy, další ji váží do snopků a další skupina ji odváží z pole na místo zpracování. Studenti vymlacují rýži ručně údery snopků o tvrdý povrch (dřevěnou desku, silnici, apod.). Jeden kluk takto získá během jedné hodiny 15–40 kg tzv. hnědé rýže (anglicky „paddy“). Sofistikovanější metody využívají k mlácení cepů, tažných zvířat, traktorů nebo mechanických mlátiček.

E. Další zpracování rýže

Dále je potřeba rýži připravit pro vaření. Usušená a pročištěná hnědá rýže („paddy“) se znovu vaří a suší. Vaření mají na starosti kluci a probíhá v noci, kdy je chladněji. Po uvaření se rýže proplachuje vodou a během dne opět provívá a suší na slunci. Sušení mají na starosti hlavně dívky a ženy. Takto zpracovaná rýže je balena do velkých pytlů a je připravena pro školní kuchyni.

F. Geografické okénko

Rýže je po kukuřici druhá nejpěstovanější plodina. Pochází z Číny a dnes se pěstuje ve více než sto zemích. Bangladéš se řadí k 5 největším producentům rýže na světě (1. Čína, 2. Indie, 3. Indonésii, 4. Bangladéš, 5. Vietnam). Kromě asijského světadílu se rýže pěstuje také v Africe, Americe, Austrálii a dokonce i v Evropě – především v Itálii a dalších jihoevropských státech.

G. – Y. A ještě něco

V Bangladéši se rýže sází a sklízí třikrát ročně. Ta vypěstovaná na školních pozemcích putuje do školní jídelny a všechna se sní. Chcete-li si dnes uvařit rýži na bengálský způsob nebo vyzkoušet jiný recept navštivte naši novou sekci bengálská kuchyně.  

Z: Přejeme všem dobrou chuť! :-)


zpět na přehled

BanglaKids je rozvojový program humanitární organizace ADRA v Bangladéši.
Od roku 1999 poskytl vzdělání 6 500 bangladéšským dětem
a otevřel jim tak cestu k lepší budoucnosti.

Copyright © 2017 ADRA Web vytvořila B Media Solutions s.r.o.