17.11.2015

Představujeme novou koordinátorku programu BanglaKids

Anička Krejčí, nová koordinátorka programu BanglaKids, je mladá žena s krásnou duší, okouzlujícím úsměvem a nejpříjemnějším hlasem ve střední Evropě. V polovině dubna nahradila v pozici dlouholetou koordinátorku Šárku Hejnákovou, která se ujala rodičovských povinností. V dnešním interview bychom Aničku rádi představili všem dárcům a zjistili, jak se jí v BanglaKids daří.

Aničko, Ty jsi řadu let v době studia působila v BanglaKids jako brigádnice. Jak ses k této práci dostala?

Byla to vlastně náhoda. Když jsem studovala na střední škole, měla u nás ADRA přednášku o Indii. Potom mě a kamarádku An kontaktovala Šárka s tím, že potřebuje brigádnice. Takhle jsem se k této práci dostala asi před 8 lety.

Dlouhou dobu jsi oddaně pracovala pro BanglaKids. Přesto Tvá cesta k plnému úvazku koordinátorky nebyla jednoduchá.

Jak to říct… Loni před Vánocemi jsem tak nějak počítala s tím, že bych mohla po Šárce nastoupit. Ale pak jsem se dozvěděla, že budu muset projít konkurzem. Samozřejmě jsem z toho byla zklamaná. A už předem jsem počítala spíše s tím, že to nevyjde. Ale řekla jsem si, že to zkusím a budu bojovat, protože jsem o tu práci hodně stála.

Nebylo Ti líto, že Ti to místo nenabídli rovnou, že jsi o něj musela bojovat?

Z počátku ano, protože jsem si myslela, že nejsem dost dobrá. O to víc jsem pak byla překvapená, že jsem práci koordinátorky získala. Vnitřně mě to posílilo a moc si této práce vážím. A musím přiznat, že mi moji současní kolegové při výběrovém řízení nic nedarovali.

Byl pro Tebe přechod mezi brigádnicí a profesionálkou náročný?

Ano, byl. Nastoupila jsem v náročném období přípravy a odesílání materiálů dárcům. Šárka mi ovšem předávala svou práci postupně a vše mě naučila. A díky ní, Kamilovi, Honzovi a našim dobrým duším, které nám pomáhaly, jsme to zvládli. Povzbuzovala mě také moc milá komunikace s dárci.

Aničko, víme, že pocházíš z umělecké rodiny. Jsi také umělkyně?

Z umělecké rodiny pocházím, ale umělkyně nejsem. Ani nejsem v umění nijak zvlášť vzdělaná, ale mám umění ráda.

Umělecká rodina, to znamená: hudba, sochy, obrazy?

Hudba! Obrazy rozhodně ne. Kreslím jako dítě na základní škole. :-) Rodiče jsou hudebníci. Tatínek hraje na violoncello ve Státní opeře a maminka učí hru na flétnu na základní umělecké škole. Já a bratr jsme taky chodili do hudební školy.

Takže hudba je Tvůj zájem nebo jaké máš zájmy?

Ano, hraju na klavír v jazzové kapele. A také ráda čtu, vařím a zajímám se o zdravý způsob života.

Studovala jsi demografii. Proč zvítězila ADRA a BanglaKids?

Myslím, že jsem šla za svým srdcem. Už na gymnáziu jsem přemýšlela, že bych ráda dělala rozvojovou a humanitární práci nebo jinou činnost pro lidi, ale šla jsem studovat demografii, což je vlastně věda o obyvatelstvu. Naučila mě spoustu věcí, ale vždycky jsem chtěla vidět ve své práci hlubší smysl, abych tím někomu pomáhala. Mám radost, že jsem se k téhle myšlence vrátila.

Anička s členem týmu Ondráškem

Tvé osobní motto je: „Štěstí je to jediné, co se zdvojnásobí, když se s ním podělíš." Souvisí to nějak s Tvojí volbou?

Řekla bych, že to navazuje. Ráda se dělím, přináší mi to velkou radost. Myslím, že je potřeba přenášet svoje štěstí a radost na druhé, pak se to vrací oběma stranám. Mám pocit, že přesně o tohle se v Adře a BanglaKids snažíme.

A na čem zrovna nyní pracuješ?

Připravujeme odesílání vánočních přání a společně s naším IT specialistou Danem pracujeme na nové databázi. Každému dárci chceme vytvořit účet, kde by měl uložené materiály o dětech. Jedná se především o dopisy, fotografie a osobní informace o dítěti. Snížíme tím administrativní zátěž a budeme se moci více věnovat rozvoji programu, dětem a našim dárcům.

A co takoví dárci, třeba babičky a dědečkové, kteří moc nepracují s novými technologiemi?

Myslíme na ně samozřejmě taky. Materiály jim budeme zasílat poštou jako dosud.

V práci se účastníš speciální úterní tradice. Můžeš nám přiblížit, o co se jedná?

To je moc hezká tradice zvaná „English Tuesdays“. Každé úterý mluvíme u nás v kanceláři BanglaKids pouze anglicky. A každý, kdo k nám do kanceláře přijde, musí mluvit anglicky také. :-) Jen mimořádně dovolíme výjimku. Díky této tradici si zlepšujeme angličtinu a dost se nasmějeme.

Co Tví kolegové a „dobré duše“, které s chodem BanglaKids pomáhají? Rozumíte si?

Myslím, že s Kamilem a Honzou je to skvělé, stejně tak i s našimi „dobrými dušemi“ – An, Zuzkou, Verčou, Saly, Majdou, Alčou, Zuzkou, Kamčou a Alžbětou. K dalším patří Radek, Kryštof, Žběťule, Filip, Radka, Adéla, Georgi, Jennifer, a další. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněla. :-) Vždy nás překvapí svou ochotou věnovat svůj čas dobré věci. Mezi dobré duše se samozřejmě řadí i všichni naši dárci, bez kterých by podpora dětí v Bangladéši nebyla možná.

Zjistili jsme, že také podporuješ jedno dítko. Co to pro Tebe znamená?

Společně s přítelem a bratrem podporujeme Subrota na internátní škole Gopalgonj. Pomáháme konkrétnímu chlapci, který je sice daleko, ale přesto mu můžeme napsat a být s ním v kontaktu. Také vím, že naše podpora má pro jeho i náš život smysl. Myslím, že se teprve teď dokážu lépe vcítit do pocitů dárců.

Kdy jsi s podporou začala?

Stalo se to v pátek 7. 8. 2015. Přišel mi e-mail od našeho koordinátora v Bangladéši, zda už máme pro Subrota dárce, že za ním přišel a plakal. Subroto totiž hledal dárce více než rok. Bylo mi ho moc líto a brala jsem to jako znamení. Řekla jsem si, že kdy jindy než teď a do Bangladéše napsala, že už dárce má! :-) 

Příští rok pojedeš do Bangladéše. Těšíš se, že se setkáte?

Těším se moc. A jsem taky zvědavá, jaké to bude vidět všechny kolegy a děti na vlastní oči a komunikovat s nimi naživo.

Máš nějaké přání pro děti v Bangladéši?

Ano, aby se jim splnila jejich touha chodit do školy, aby získaly vzdělání a dokázaly se postavit na vlastní nohy. A aby jednou mohly své děti vychovávat v lepších podmínkách.

A máš i nějaké přání pro naše dárce? Nebo vizi?

Přála bych všem našim dárcům, aby měli z podpory dětí radost. Chtěla bych jim poděkovat za jejich zájem o osudy dětí. Mou vizí je soudržná společnost, ve které si lidé budou navzájem pomáhat nezávisle na svém náboženství a původu.

Děkujeme za rozhovor. Jsme rádi, že Tě tu máme.


zpět na přehled

BanglaKids je rozvojový program humanitární organizace ADRA v Bangladéši.
Od roku 1999 poskytl vzdělání 6 500 bangladéšským dětem
a otevřel jim tak cestu k lepší budoucnosti.

Copyright © 2017 ADRA Web vytvořila B Media Solutions s.r.o.