6.3.2019

Amely: první vysokoškolačkou v rodině

Když se narodíte v Bangladéši do rodiny negramotných rodičů a máte 3 další sourozence, je to v životě pořádně těžká startovní pozice. Začínala na ní i Amely, které k lepší budoucnosti pomohla dárkyně z Česka. Přečtěte si její životní příběh a čeho se jí podařilo dosáhnout.

Co budeme jíst?

Rok 2001. Sedmiletá Amely žije ve vesnici se svými rodiči a třemi sestrami. Jednopokojový prostý dům, ve kterém bydlí, postavili kdysi rodiče z hlíny a zastřešili bambusem a slámou. Amelyina matka Sornolata se provdala ve velmi mladém věku ještě jako náctiletá. Od té doby se stará o rodinu a domácnost. Se svým manželem Sukmolem musí každý den řešit, čím nakrmí sebe a své 4 děti. Sukmol i Sornolata neumí číst ani psát, a proto mohou pracovat jen jako dělníci v zemědělství. Je to sezónní práce s nepravidelným výdělkem. Amely je zvyklá, že rodina někdy nemá co jíst i několik dní. Učí ji to skromnosti a velké solidaritě s ostatními.

Od rodičů na internátní školu

Bídu a nedostatek, kterými trpěly hlavně děti, nemohli rodiče snést dlouho. Začali zjišťovat, kdo by se o Amely mohl postarat lépe než oni sami. Jednoho dne se Amely zeptali: „Poslouchej Amely, rádi bychom Tě poslali do internátní školy, kde budeš moct nadále pokračovat ve studiích. Je to ale velice daleko od našeho domova. Zvládneš zůstat sama v takové dálce?“ Amely s velkým nadšením odpověděla, že je na takovou změnu připravená. A tak ji rodiče doprovodili do internátní školy AHTSS, když jí bylo okolo 7 let. V první den své školní docházky se Amely rozplakala. Nikdy předtím nestrávila jediný den bez svých rodičů. Jak se asi mají? A co dělají kamarádi z její vesnice? Bylo těžké si představit, že pojede za rodiči až na prázdniny dvakrát ročně. Dokonce ji napadlo, že ze školy uteče, ale jak by se sama dokázala dostat takovou dalekou cestu až domů? Jak ale dny a týdny postupně plynuly, malá Amely si na nové prostředí zvykla, našla si tu kamarádky a začala si užívat života mezi vrstevníky.

Jak to zvládneme bez tatínka?

Rok 2004. Amely studuje na škole AHTSS 3. rokem, když se dozvídá, že její otec zemřel. Pláče několik nocí a je jí velice smutno. Zůstává ve škole, protože není nikdo, kdo by ji doprovodil do rodné vesnice na otcův pohřeb. Mezitím se její matka potýká s obtížnou situací. Je svými příbuznými přinucena opustit manželův dům. Jak teď uživí své 4 dcery? Naštěstí brzy nachází východisko. Pracuje jako výpomoc v domácnostech jiných rodin, kde vaří a pere prádlo. Sama by ale rodinu neuživila. Nejstarší dcera proto začíná pracovat v textilní továrně. Díky tomu mohou mladší sestry pokračovat ve studiích.

Ingredience k úspěchu

Amely mohla studovat především díky dárkyni z Benešova u Prahy, která ji podporovala prostřednictvím programu BanglaKids od roku 2003 do roku 2018 – celých 15 let. Přispívala Amely na školné, ubytování na internátu, stravu, oblečení a školní pomůcky. Pomoc dárkyně byla v Amelyině životě významnou ingrediencí na cestě k úspěchu. Bylo však také zapotřebí, aby Amely využila příležitosti, které se jí dostalo, a poctivě studovala. V roce 2014 byla přijata na bakalářský obor Pedagogika pro první stupeň na vysoké škole BASC. Jelikož je Amely pilné a ctižádostivé povahy, podařilo se jí splnit veškeré podmínky a v prosinci 2018 slavila promoci. Je tak v první generaci své rodiny, která nejen že umí číst a psát, ale dokázala i získat vysokoškolské vzdělání.Amely se svou maminkou a starší sestrou.

Jak to vidí Amely

Rok 2019. Amely nyní pracuje jako učitelka ve škole v Dháce a z platu vypomáhá matce a sestrám. Představy o své budoucnosti má jasné. Získat nejprve potřebnou praxi v oboru a poté se provdat za svého nynějšího přítele. Svůj příběh Amely shrnuje: “Získala jsem bakalářský titul a myslím, že je to pro mě obrovský úspěch. Jsem velice vděčná dárkyni, která mi tohoto výsledku pomohla dosáhnout. Bez její pomoci by to pro mě bylo nemyslitelné. Chci své dárkyni říct, že jí děkuji a mám ji ráda za to, že změnila můj život k lepšímu.”

Každé páté dítě na světě nemůže navštěvovat školu. Chcete to změnit? Zapojte se do programu BanglaKids a pomozte dítěti z chudé rodiny získat vzdělání. Nově můžete také s Adrou vyjádřit podporu bezplatnému a kvalitnímu vzdělání pro děti na celém světě. Podepište petici, že děti patří do školy.


Chci vědět víc o programu Chci podpořit BanglaKids

BanglaKids je rozvojový program humanitární organizace ADRA v Bangladéši.
Od roku 1999 poskytl vzdělání 6 500 bangladéšským dětem
a otevřel jim tak cestu k lepší budoucnosti.

Copyright © 2019 ADRA Web vytvořila B Media Solutions s.r.o.